mé jméno je Petr a pocházím z Jižních Čech. Ke sběratelství jsem se dostal podobně, jako drtivá většina zdejších uživatelů. Můj začátek odstartoval kupováním balíčků v jedné malé prodejně, kde jsem se scházeli každou sobotu v 8:00 přesně s kapesným, doufajíc, že ulovím Haška, Jágra, nebo alespoň nějakého toho golmana. Následné víkendové sledování tehdejšího pořadu power-play se vždy neslo v náladě související s tím, co jsem v balíčku objevil.
Postupem času, kdy jsem s věkem začal bát sběratelství trochu vážněji, jsem se začal specializovat na karty Detroitu Red Wings, jehož fandou byl můj starší bratr a proto jsem k nim měl tedy nejblíže a zároveň jsem začal sbírat také karty Wayna Gretzkeho. Vzhledem k tomu, že v mém okolí sbíralo karty jen pár kamarádů, bylo těžké získat výměnou nějaké parádní kousky a tak když jsem se jednou s rodiči dostal na pouť, kde se prodávaly balíčky karet Score 95/96, což mi tehdy nic moc neříkalo, nakoupil si jich snad 40 a padly na to mé tehdejší veškeré úspory. Kolik to bylo peněz dnes už ani netuším.
Úlovky z těchto balíčků pro mě tehdy byly fantastické, protože se mi do rukou dostaly krásné čistě bílé karty s nezaměnitelnou vůní, která se i dnes line z boxů (vynechám li boxy O-Pee-Chee, kde karty mohou být cítit leda jako karton ), se spoustou golmanů, českých hráčů ale i různých „lesklých “ karet o kterých jsem neměl páru, proč jsou jiné, než ostatní.S těmito kartami jsem se dostal mezi pár starších kluků a postupně jsem výměnou získal spoustu golmanů, ze kterých jsem byl samozřejmě úplně paf a následně se mi podařilo vyměňovat i tyto karty tak, že se krásně rozrostla má sbírka Detroitu a Gretzkeho. Dnes když si vzpomenu, co to bylo za karty, tak jsem vlastně ani netušil, jaké krásné kousky jsem dokázal ulovit. Jestli to bylo neznalostí kluků, od kterých jsem je získal, nebo jen štěstím dodnes netuším.
Další etapa mých hokejových karet, ta smutnější spadá do doby, kdy jsem se naplno začal věnovat sportu, protože se zdálo, že bych to někam mohl dotáhnout. Proto jsem tehdy každou volnou chvilku trávil po sportovních halách a hokejové karty se tak dostaly na druhou kolej. Díky sportu jsem tedy karty na nějaký čas nechal ležet ladem a naplno se pustil do kariéry sportovce. Postupně jsem prošel několik klubů, nakoukl do zahraničí i do reprezentace a i přesto že finančně se tento sport s platy hvězd z kartiček NHL nemohl ani v nejmenším srovnávat, naplňoval mě natolik, že jsem jím žil a chvílemi se i jako jedna z hvězd cítil. Dokonce se mi jednoho dne dostala do ruky kartička s mým jménem, což mě přivedlo na myšlenku, co asi dělají mé hokejové karty po tolika letech odpočinku.
Zjištění, které mě čekalo pro mě moc příjemné nebylo. Torzo z karet, které mi zbylo, bylo jedno poloprázdné album, které se nějakou záhadou vyhnulo vyhození do kontejneru při velkém úklidu, kterého jsem se neúčastnil, jelikož jsem v tu dobu bydlel někde jinde. Předpokládám, že bych mu jinak zabránil. Nicméně jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré a proto když jsem po tolika letech karty našel, zavzpomínal jsem si na to, jak jsem tehdy jako kluk poprvé začínal. Nicméně v první chvíli jsem se rozhodl karty někomu darovat, nebo je prodat za symbolickou cenu, protože jsem nevěřil tomu, že by se našel ještě někdo, kdo by karty prodával, nebo sbíral. Našel jsem si tedy aukční servery a zaregistroval se na aukro.cz, portál pro všechny místní velice známý a nestačil se divit, kolik karet je všude na prodej a jaká poptávka po nich stále ještě i po těch letech je. Rozhodl jsem se tedy, album, které mi zbylo prodat a začít od nuly, jelikož karet Detroitu v něm opravdu mnoho nezbylo.
Po přečtení mnoha článků o kartách a sběratelství a znovuzařazení se do reality hokejových karet jsem se nakonec rozhodl pro karty Sergeie Fedorova, jedné z ikon Detroitu. K dnešnímu dni jsem již pár stovek karet ulovil a přestože jsem na aukru známý spíš jako prodejce, jakákoliv karta kterou nemám, mi výměnou, nebo i odkoupením udělá velikou radost, protože na aukru se moc karet tohoto hráče neobjevuje a kupovat jednotlivé karty ne Ebay by mě asi zrujnovalo
,proto se má sbírka rozrůstá pomaleji, než bych si přál.Doufám, že jsem Vás tímto článkem neunudil k smrti, ale při této nostalgii se to psalo samo. Kdo tedy dočetl až sem, tak mu patří můj dík
Všem sběratelům přeji hodně štěstí při otevírání boxů, při obchodech a i v životě, adminům zase co nejméně arogantních a stupidních anonymů na tomto fóru!
... všeci sbírali na základce a teď se k tomu vrací ... ale to je jenom dobře a přeju vám, ať vás to zase baví a daří se vám tady 
a ten E-S "román" je super, taky bych mohl psát hodiny, ale kdo by to po mě četl... 
