A na úplný závěr
UD 19/20 Fat balíček
20200808_212921_crop_43_compress74.jpg
Balíček super, spousta karet uvnitř, karty opravdu krásné,skvěle udělané!!! Tady je opravdu vidět, kam se ty karty posunuly za to čtvrt století, co jsem žádné neotevíral! Akorát mě trochu zklamala ta staře vypadající OPC...tenhle typ karet jsem neměl rád už v devadesátkách...ani nevím proč, něco mi na nich prostě nevoní...
Celkově to bylo takové trošku zvláštní...neuvéřitelně fajn pocit vrátit se zase do dětství, cítit ten adrenalin při otevírání balíčků, vidět, kam se to za ty roky posunulo...to všechno bylo suprové a moc jsem si to užil.
Na druhou stranu, jsem tak nějak doufal, že z toho množství vytáhnu alespoň jednu limitovanou kartu a budu mít vlastní kartu s vlastním číslíčkem...

ale karty jsem původně objednával jakoby naslepo, jen podle popisů u balíčků a ještě ve chvíli, kdy jsem se v tom neorientoval ani trošičku po tak dlouhé době. Příště snad budu mít víc štěstí...další balíčky už mám objednané.
Když to celé shrnu a podtrhnu, tak nejsem úplně nadšený z toho, kam se za ty roky tenhle koníček posunul. Příjde mi, jakoby se z toho vytratila ta dětská radost, rád vzpomínám na doby, kdy záleželo hlavně na tom, vytáhnout kartičku oblíbeného týmu, kdy nezáleželo na tom jaké má rožky, ale na tom kdo známý ji má a za co ji vymění. Chybí mi v tom dnes taková ta bezelstnost...težko to popsat slovy... když dám takový příklad, tak jsem třeba kdysi měl Langa na topps premiér 94/95 v tom insertu s těma třpitkama a nebral jsem to jako dobrou kartu, ale štvalo mě, že je ta fotka jakoby znehodnocena nějakým balastem, radši bych ho měl na řadovce bez těch třpitek.A měli to tak všichni známí, že by radši kartu s hezkou fotkou...
Dneska mi příjde při brejcich co sleduju na netu, že na ty řadovky ani nikdo nekouká, jen rychle projet balíček k nějaké hodnotnější kartě a rychle zjišťovat, jakou může mít cenu...trošku mě to mrzí a úplně tomu nerozumím...chápu, že je nějaká nabídka, poptávka, limitace, patche atd.atd. ale selský rozum mi nebere, jak se například podpisová karta Eliase Pettersona, který ještě vůbec!!! nic nedokázal,může prodávat dráž než karta s podpisem Haška a Roye...
Nechci, aby to vypadalo, že si stěžuju, jen to prostě není už nic pro mě. U karet zůstanu, už mám další balíčky objednané, ale zůstanu u těch devadesátek a přelomu tisíciletí, budu to otevírat čistě pro radost a budu sbírat hráče z dob, kdy jsem se ještě v těch soupiskách výborně vyznal a kdy se (podle mého názoru!!!) po tom ledě prohánělo podstatně víc hvězdných jmen, než je tam dnes...
Píšu jen svůj názor a zkušenost po x letech! Nikomu nic z toho nevnucuju, jen říkám, jak to mám já!
Jinak jsem si break užil a už se těším na další! Určitě ho tady zase zrekapituluju.
Díky všem, kdo jste to dočetli až sem...
