Signature Legends ve znamení Decagons
Napsal: ned 12. bře 2023 16:35:06
Kdo sledoval mé adventní otevírání z minulého roku, muselo mu být jasné, že se nemohu vyhnout ani vydání další série s legendami. Jsem rád, že se nenaplnilo to, že stačilo tak málo a mohl jsem zůstat na suchu. Naštestí se mi něco uzmout podařilo. Začnu tedy prvním boxem, kterým jsem se pokusil dobře naladit na jeden GB, jehož výsledky představím, až mi z něj dorazí karty.
Začnu zlatými scripty, kde byl hned jeden Lemieux, ale mě neméně potěšil i Brisebois, kterého si dobře pamatuji, a samozřejmě ani Leach se v této konkurenci neztratil.
Když jsem viděl v setlistu Dominant Digits, říkal jsem si, že to bude asi ten insert, který z případných úvah spíše vynechám, většinou se mi tyto karty s obrázky dresů moc nelíbí. Když jsem viděl na nějaké ty rozbalovačky na videu, příliš jsem názor nezměnil. Když se mi to ovšem v pátek dostalo do rukou, je to zcela jiné. Karty působí moc hezky. A navíc v sestavě Kurri, Robitaille, Modano těžko hledat chybu.
Zajímavým nápadem bylo podle mě dát i do této série oblíbené Canvasky. Když se na nich objeví mladičký Yzerman, bojovník McKay a zajímavé záběry gólmanů Johnstona a Davidsona, je opět o zábavu postaráno.
V boxu se objevila jedna slibovaná Profiles, na níž je Brodeur a jedna mimořádně honosně vypadající Life After Hockey, na níž je Mayers.
No a pomalu jdeme do finále. Insert Decagons mě vzhledem velmi lákal a upřímně by mě velmi mrzelo, kdybych ho v boxu neměl, protože i takové jsem již viděl. Naštěstí se zadařilo hned dvakrát. Z časů dávno minulých skvělý brankář Hall, z časů mého mládí potom Zubrus.
Druhým insertem o němž jsem si od začátku říkal, že bude určitě skvělý a opět se mi to naživo potvrdilo, je Evolve. Když se tam navíc podaří hráč, který prošel více kluby, je to paráda. A mě se i zde zadařila dávnější minulost i čas mého mládí, jmenovitě Phil Esposito a Keith Tkachuk.
A přišel čas na podpisy. Mají být v boxu dva, někdy bývá jeden, někdy zase tři.
.
.
.
.
.
.
.
Co potkalo mě?
.
.
.
.
.
.
.
Nejprve připomínka 1997 a pěkné jméno Doug Weight. Samozřejmě se ta modrá na dané kartě dost ztrácí, ale naživo to rozhodně není tak zlé a navíc není nad to mít s hráčem něco odžito.
Kdo počítal,
.
.
.
.
.
tak ví,
.
.
.
.
.
že jsme teprve na 17 lepších kartách
.
.
.
.
.
a tudíž tuší,
.
.
.
.
.
že jsem se dočkal standardního plnění.
.
.
.
.
.
I když co to píši,
.
.
.
.
.
to by se dotyčný musel urazit.
.
.
.
.
.
Ve skutečnosti se totiž moje radost znásobila,
.
.
.
.
.
jelikož v boxu byla podepsaná i karta,
.
.
.
.
.
kterou už jsme jednou viděli.
.
.
.
.
.
.
Takže přivítejte ještě jednou na Decagons,
.
.
.
.
.
.
ovšem tentokrát zlatě prozářeného a podepsaného Glenna Halla
Všechny karty byly v pořádku a mé očekávání ze série, které bylo hodně vysoké, je naprosto překonáno. Díky za pozornost a držím palce všem, kdo třeba ještě otevírat budou, užijte si to.
Začnu zlatými scripty, kde byl hned jeden Lemieux, ale mě neméně potěšil i Brisebois, kterého si dobře pamatuji, a samozřejmě ani Leach se v této konkurenci neztratil.
Když jsem viděl v setlistu Dominant Digits, říkal jsem si, že to bude asi ten insert, který z případných úvah spíše vynechám, většinou se mi tyto karty s obrázky dresů moc nelíbí. Když jsem viděl na nějaké ty rozbalovačky na videu, příliš jsem názor nezměnil. Když se mi to ovšem v pátek dostalo do rukou, je to zcela jiné. Karty působí moc hezky. A navíc v sestavě Kurri, Robitaille, Modano těžko hledat chybu.
Zajímavým nápadem bylo podle mě dát i do této série oblíbené Canvasky. Když se na nich objeví mladičký Yzerman, bojovník McKay a zajímavé záběry gólmanů Johnstona a Davidsona, je opět o zábavu postaráno.
V boxu se objevila jedna slibovaná Profiles, na níž je Brodeur a jedna mimořádně honosně vypadající Life After Hockey, na níž je Mayers.
No a pomalu jdeme do finále. Insert Decagons mě vzhledem velmi lákal a upřímně by mě velmi mrzelo, kdybych ho v boxu neměl, protože i takové jsem již viděl. Naštěstí se zadařilo hned dvakrát. Z časů dávno minulých skvělý brankář Hall, z časů mého mládí potom Zubrus.
Druhým insertem o němž jsem si od začátku říkal, že bude určitě skvělý a opět se mi to naživo potvrdilo, je Evolve. Když se tam navíc podaří hráč, který prošel více kluby, je to paráda. A mě se i zde zadařila dávnější minulost i čas mého mládí, jmenovitě Phil Esposito a Keith Tkachuk.
A přišel čas na podpisy. Mají být v boxu dva, někdy bývá jeden, někdy zase tři.
.
.
.
.
.
.
.
Co potkalo mě?
.
.
.
.
.
.
.
Nejprve připomínka 1997 a pěkné jméno Doug Weight. Samozřejmě se ta modrá na dané kartě dost ztrácí, ale naživo to rozhodně není tak zlé a navíc není nad to mít s hráčem něco odžito.
Kdo počítal,
.
.
.
.
.
tak ví,
.
.
.
.
.
že jsme teprve na 17 lepších kartách
.
.
.
.
.
a tudíž tuší,
.
.
.
.
.
že jsem se dočkal standardního plnění.
.
.
.
.
.
I když co to píši,
.
.
.
.
.
to by se dotyčný musel urazit.
.
.
.
.
.
Ve skutečnosti se totiž moje radost znásobila,
.
.
.
.
.
jelikož v boxu byla podepsaná i karta,
.
.
.
.
.
kterou už jsme jednou viděli.
.
.
.
.
.
.
Takže přivítejte ještě jednou na Decagons,
.
.
.
.
.
.
ovšem tentokrát zlatě prozářeného a podepsaného Glenna Halla
Všechny karty byly v pořádku a mé očekávání ze série, které bylo hodně vysoké, je naprosto překonáno. Díky za pozornost a držím palce všem, kdo třeba ještě otevírat budou, užijte si to.
