Tím, že jsem vzal case od shopu rhk, dostal jsem bonusovou kartu Zlína, jemuž fandím. Pěkný kousek brusle, bohužel hráče, který ve Zlíně nezanechal hmatatelnou stopu. Ale co už.


Níže je výsledek otvíračky, který beru od nejslabšího po nejlepší box.

1. box
Oversized karta mistrů světa z roku 1999 z Norska v limitu 20 je pěkná.

Podpis Ondřeje Němce slušný, litvínovský David Štich o ničem.

Jeden box z pěti ukrývá dvě karty memo v nejvyšším limitu 20 a tahle dvojice se vůbec nepovedla. Matěj Morong v hradeckém dresu s kouskem hokejky je přesně typem karty, kterou můžou chtít pouze příbuzní hráče


2. box
Karty Magic moments, které nejsou vůbec magické, považuji za špatný vtip.

Slabý podpis Kuby Navrátila z Olomouce bohatě vynahradil Authentic Signature pardubického kanonýra let nedávných Petra Sýkory, navíc ve druhém nejnižším limitu.

David Honzík má nejvíce memo karet v celé sérii a tak jeho kousek lapačky z Varů nepřekvapil. U takového hráče stačila jedna memo karta a že OFS získala mrak jeho artefaktů u mě neobstojí. Kousek hokejky sparťanského beka Adama Poláška je v nízkém limitu pět, nijak extra výjimečný mi ale nepřijde.

3. box
Oversized karta mistrů světa z roku 1972 v limitu 20 potěšila.

Deset let starý podpis zlínské legendy Petra Čajánka potěšil, takže litvínovského no name Mahboda jsem vůbec neřešil.

Kousek hokejky protekčního brankáře Tomáš Krále byl původně umístěný v magnetickém holderu (příjemný bonus), což v kontextu další karty vůbec nechápu. Kousek tříbarevného dresu dresu Filipa Zadiny je jasně nejlepší karta, ze sestavy karet s dresy ji řadím do Top 5.


Suma sumárum jsem si otvíračku užil jako vždy a budu doufat, že ve zbývajících dvou boxech padne ještě nějaký hit (nejlépe ze Zlína nebo Vsetína, Jágra nebo Haška jsem ještě neviděl...). Padnou dvě memo v limitu 10, nebo třeba jedna 1/1 a ještě jedna karta Authentic Signature.