Můj příběh se začal rozvíjet v devadesátých letech. Jedno letní dopoledne o jedné velké přestávce. Nepamatuju si jak, ale najednou přede mnou ležela na lavici malá kopka nějakých karet od kamaráda. Začal jsem ji pomalu prohlížet a asi v polovině hromádky se objevila karta Felixe Potvina s pozadím Kanadské vlajky. Najednou mi to někde v hlavě seplo a já zůstal ochromený s myšlenkou....toho musím mít taky.
Byly to časy, kde jely Premiérky a kurz byl pět Prosetek za jednu Premiérku nebo Ultru ( Fleer ultra 95/96) a další, ale tyhle jsou srdcovky... no a kdo měl Haška, ten už něco ve světě sběratelů znamenal.
A tak se rozjelo mé sběratelské šílenství a vášeň. Bohužel, nebylo tady moc možností k jejich sehnání, jen trafika v sousední dědině, takže kdykoliv jel taťka kolem, vzal mi balíček. Doteď cítím to chvění, kdyby tam byl Hašek nebo Turek a ta vůně nových karet, to asi nemusím nikomu dál popisovat.... Později v trafice na Vsetíně začali balíčky i rozbalovat a prodávat jednotlivě. Takže tam už byl lepší výběr.
Jelikož jsem zažíval slavnou éru Vsetínského hokeje, nemusím zmiňovat jména jako Dopita, Sršeň, Stavjaňa a mnoho dalších. Sbírat Vsetín, pro nás byla taková nějaká příslušnost ne povinnost

Později, to nějak opadlo a já uložil alba do skříní a tak tam odpočívaly pár let. Věděl jsem o nich, ale nějak jsem se k nim pořád nemohl dostat. Až jednou jsem je ve slabé chvilce

Nemůžu říct, jestli mám něco víc nebo miň rád, prostě mám několik směrů, kterými jedu.Ale sbírám jen karty brankářů, které se mi líbí, takže určitě ne jednu kartu v deseti barvách protože....taktéž nejsem milionář a kupovat jednu kartu za x tisíc...to pro mě není

Ale teď se asi nejvíc věnuju sbírání Romana Čechmánka a jeho působení v NHL. Takže kdyby někdo měl nějaké volné karty, dejte vědět.
Děkuju, že jste měli trpělivost a dočetli až sem

